Když se řekne „kultura“, co vás napadne jako první? Divadlo? Koncert? Kniha? Nebo si rovnou představíte nudný výlet do galerie, kam vás kdysi táhli ze školy? Ať už ji vnímáte jakkoliv, jedno je jasné – kultura je součástí našeho života, ať chceme, nebo ne. Jen si to možná ne vždycky uvědomujeme. Zkuste si představit svět bez hudby. Bez filmů, knih, umění. Bez příběhů, které nás vtáhnou a na chvíli nechají zapomenout na každodenní starosti. Zní to dost prázdně, co? Kultura není jen „něco navíc“, co si dopřejeme, když máme čas. Je to něco, co nás formuje, co nám pomáhá chápat svět a hlavně – co v nás vyvolává emoce.

Jenže někdy se na kulturu kouká jako na zbytečnost. Když je třeba šetřit, první jde často stranou. Divadla zavírají, knihovny se ruší, lístky na koncerty jsou pro spoustu lidí nedostupné. A přitom právě kultura je to, co z nás dělá společnost, co nás odlišuje od toho, abychom jen ráno vstali, šli do práce, vrátili se domů a zase usnuli. A není to jen o „vysokém“ umění. Kultura je i festival na náměstí, kde si dáte pivo a poslechnete kapelu, co to s kytarou fakt umí. Je to oblíbený film, který znáte nazpaměť, ale stejně se na něj znovu podíváte. Je to knížka, která vás vtáhne tak, že zapomenete na čas.

Je to i pouliční umělec, co hraje na rohu ulice, a vy na chvíli zpomalíte, abyste ho poslouchali. Bez kultury bychom byli jen roboti, co si odškrtávají úkoly v kalendáři. A proto bychom si jí měli vážit. Nejen jako něčeho, co si jednou za čas dopřejeme, ale jako něčeho, co je stejně důležité jako jídlo nebo střechu nad hlavou. Protože bez ní bychom sice přežili, ale žilo by se nám hrozně nudně. A přitom kultura není jen pro pár vyvolených intelektuálů, co rozebírají význam abstraktního obrazu u sklenky vína. Není to jen opera nebo balet v naleštěném divadle. Kultura je všechno, co nás baví, dojímá, rozesmívá, provokuje nebo nás nutí přemýšlet.